Židovský nový rok – Roš ha šana 5782

Zatímco oslavy občanského nového roku na přelomu prosince a ledna jsou bouřlivé a bujaré, židovský nový rok, který slavíme od dnešního večera, má úplně jiný charakter.

Roš ha-šana náleží mezi tzv. Vysoké svátky a podle židovské tradice připadá na den, kdy byl stvořen svět. V liturgických pramenech nazýván také jako Jom tru'a ("den troubení") a anebo Jom ha-din ("soudný den"), protože právě v tento den Bůh otevírá tři knihy. Do jedné z nich zapíše ty, kteří v posledním roce konali zlo, do druhé knihy ty, kteří konali dobro, a do třetí ty, kteří balancují mezi oběma kategoriemi a Bůh si ještě není jistý, kam je vlastně zařadit.

Už z toho plyne, že židovský nový rok je spíše než dnem veselí příležitostí k reflexi právě uplynulého roku a sebezpytování. Proto si na Roš ha-šana nepřejeme Šťastný nový rok, ale Šana tova, což hebrejsky znamená Dobrý rok. Není totiž tak důležité, že je život dobrý k nám, ale že my jsme dobří k životu.

Mezi tradice spojené se svátkem Roš ha šana patří troubení na šofar (beraní roh) a pojídání symbolických potravin - například namáčení chaly (svátečního kvašeného chleba) a nakrájených jablek do medu, pojídání mrkve a rybích hlav, a symbolické odhazování hříchů (tašlich). Zvuk šofaru má připomínat smlouvu uzavřenou mezi Hospodinem a Izraelem na hoře Sinaj a měl by rovněž všechny probudit z "mravní malátnosti". Chalu najdeme na novoročním stole jako symbol roku, který se vrací vždy ke svému začátku. Med a jablka jsou pak přáním, aby další rok byl sladký. Zároveň nás tato tradice učí, že i když je sladká chuť medu příjemná, jeho získávání může být doprovázeno setkáním s nebezpečím včelích žihadel. Každou radost prožíváme více, když víme, že nebylo lehké jí dosáhnout. Granátové jablko zase obsahuje mnoho semínek, jejichž množství nás může inspirovat ke konání mnoha dobrých skutků v dalším roce. Semínka granátového jablka také symbolizují přikázání Tóry.

Svátkem Roš ha-šana začíná Deset dní pokání, které vrcholí Dnem smíření - Jom kipur. Ve svém okolí vyhledáváme přátele i nepřátele a snažíme se je odprosit za vše, co jsme jim v uplynulém roce provedli. Talmud nám na mnohých místech vypráví o velikosti těch, kteří uměli odpouštět. Naopak člověk, kterého někdo upřímně prosí o odpuštění a on prosbu nepřijme, je chápán jako veliký hříšník.

Člověk je během těchto svátků vyzýván, aby pohlédl do svého nitra, navrátil se až tam, kde se odchýlil od správné cesty. Už jen toto si uvědomit stojí úsilí. A poté je třeba vykročit nově, lépe, aby výčet z vlastních skutků byl při příštím Dni smíření co nejméně tíživý.

Přejeme vám všem Šana tova u-metuka, tedy Dobrý a sladký rok.

autor článku: Marek Lauermann