HISTORIE SYNAGOGY V ČÁSLAVI

 Synagoga v Čáslavi je jedinečnou ukázkou stylu maurské secese. Je to jedna ze dvou dochovaných synagogálních staveb Wilhelma Stiassnyho. Ostatní byly postupem času zničeny, zbourány nebo přestavěny natolik, že na nich tohoto světoznámého architekta už nic nepřipomíná.

Synagoga v Čáslavi je skvělou ukázkou maurské secese, architektonického stylu, jehož jedním z hlavních představitelů je Wilhelm Stiassny. V době, kdy přichází do Čáslavi, je už renomovaným a vyhledávaným autorem celé řady staveb a také dvorním architektem rodiny Rotschildů. Má za sebou realizace synagog v Jablonci nad Nisou, Malackách, na Královských Vinohradech a také ve Vídni.

Exteriér zůstal zachován téměř v původní podobě z let 1899-1900. Stavbu člení sokl, pilastry, profilovaná kordonová a korunní římsa. Vpadlé střední vstupní části dominuje převýšený maurský (podkovový) oblouk, který najdeme jak v centrálním prostoru nade dveřmi, tak i ve tvaru oken. Širší západní část (se třemi osami v hlavní průčelí a jednou osou po stranách) vyniká bohatou štukovou ornamentální výzdobou s prolamovanou atikou s pilířky. Význam čáslavské synagogy podtrhuje skutečnost, že zde bylo použito ve své době velmi moderních technických řešení konstrukcí staveb.

Interiér je členěn na hlavní modlitební sál v přízemí a ženskou galerii, což odpovídá klasickému uspořádání synagogálních prostor v případě, že se jedná o vícepodlažní budovy. Podle tradiční halachické tradice totiž nemá žena vstoupit do prostoru, odtud se přichází přímo k Tóře. Dnes už se toto pravidlo striktně nedodržuje, existují liberální směry judaismu a ženy už často zastávají posty rabínek. Nicméně před 120 lety byla tradice oddělených mužských a ženských prostor v synagogách ještě dodržována.

Ve vnitřních prostorách se nachází impozantní interiér s malovaným kazetovým stropem, štukovým dekorem a vyřezávanými dřevěnými doplňky.

Přední části modlitebního sálu, který měl kapacitu 230-240 míst, dominuje ornamentálními motivy zdobený vítězný oblouk, skrze který pomocí několika schodů vstoupíme do prostoru svatostánku, ve kterém se nacházel Aron ha kodeš. V něm byly uloženy svitky Tóry.

Modlitební sál ze tří stran obklopuje původní, dřevem obložená ženská galerie, zdobená ornamentální malbou. Na ní je dobře patrné, že maurský design se vyznačuje hojným používáním květinových a rostlinných vzorů (lilie, granátového jablka, vinné révy) a řezbářských prací. Na ženskou galerii, která měla kapacitu 90 míst, se jde samostatným, mírně točitým schodištěm vpravo od hlavního vstupu.

Svému účelu sloužila synagoga až do roku 1940, kdy byla nuceně darována Městu Čáslav, které zde zamýšlelo zřídit smuteční obřadní síň. Z tohoto záměru rychle sešlo, a ještě během války je prostor využíván jako sklad archiválií firmy Kosmos Čáslav, původně židovské firmy, založené Emilem Pickem. Skladiště zde zůstává až do konce 60. let, kdy je po několik let budova opuštěna. Aby se zabránilo jejímu chátrání (v průběhu let bylo mezitím zničeno či odstraněno veškeré původní vybavení a také výzdoba, především pak prvky, které odkazovaly k původnímu sepětí této budovy s židovstvím) přichází profesor Sejček z místního gymnázia, společně s Jiřím Žantovským s myšlenkou, že by zde mohla vzniknou Městská galerie. A tak je zde od roku 1970 umístěna Galerie Jindřicha Průchy, v níž se konají výstavy a příležitostné koncertní vystoupení až do roku 1994, kdy se budova Synagogy v Čáslavi vrací Židovské obci Praha (jako právnímu nástupci již zaniklé Židovské obce Čáslav), která okamžitě zahajuje její rekonstrukci.

Synagogu si můžete prohlédnout prostřednictvím videa výše. Najděte si chvíli a pokochejte se virtuální prohlídkou.