Příběh čáslavské synagogy ve světle chanukových tradic

Dnes začíná svátek Chanuka, jeden z nejradostnějších židovských svátků. Chanuka nám připomíná událost z roku 168 př.n.l., kdy Makabejští zvítězili proti velké přesile, získali zpět Asyřany znesvěcený Chrám a nalezli v něm pouze jednu nádobku s posvátným olejem vystačující na jeden jediný den. Když oheň zapálili a jali se Chrám opravovat a vracet k původnímu účelu, svítil olej zázračně celých osm dní, kterých bylo zapotřebí. Od té doby se po osm dní hrdinný boj a zázrak světel každoročně oslavuje.

Příběhu Chanuky a s ní spojených oslav jsme se věnovali v článcích z minulých let. Proto bychom dnes rádi odpověděli na často kladenou otázku, jaký je rozdíl mezi sedmiramenným a devítiramenným svícnem.

Mezi sedmiramennou menorou a devítiramennou chanukijí jsou větší rozdíly, než jen pár ramen. Slovo menorah znamená v hebrejštině jednoduše lampa, která se ve specifickém sedmiramenném provedení používala v době Starého zákona v nejposvátnějším kamenném jeruzalémském Chrámu a v podobně posvátném přenosném stanu, Tabernáklu. Dle ortodoxního judaismu by se od té doby neměla zapalovat nikde a měla by zůstat jen symbolem. Chanukije se naopak velmi funkčně používá během osmidenního svátku Chanuka, známého též jako Svátek světel. Deváté vyňatelné rameno zvané šamaš, hebrejsky sluha, slouží k zapalování ostatních osmi svíček, a to zprava doleva, den po dni.

V letošním roce má pro nás v Nadačním fondu dr. Dagmar Lieblové ještě symboličtější význam než obvykle, protože probíhající rekonstrukce činem naplnila rčení "Nes Gadol Haja Šam", což v překladu znamená "Stal se tam velký zázrak". Přejeme šťastnou Chanuku vám všem. Chanuka Sameach!